Místní správa

  1. Ukázka poukazuje na některé společenské problémy. Které to podle vás byly?
  2. Co byste na základě této ukázky řekli o postavení žen ve společnosti?
  3. Pokuste se zhodnotit chování rozvádějící se ženy. Jak řešila své problémy?

Ukázka ze seriálu Muž na radnici tematizuje problematiku postavení žen v 70. letech 20. století. Rozvádějící se Kateřinu Hanákovou vystěhoval její muž ze společně užívaného podnikového bytu. Kateřina hledá zastání u předsedy městského národního výboru Bavora. Ten se snaží její situaci řešit intervencí u podnikového ředitele a náčelníka místní Veřejné bezpečnosti. Ani u jednoho však nepochodí. Ukázka upozorňuje na nedostatečnou právní ochranu rozvádějících se žen a malé možnosti úřadů do takové situace zasahovat. Přestože v politických projevech byla emancipace zdůrazňována, skutečné postavení žen ve společnosti se příliš nezlepšilo. Dále přetrvávaly zvykové normy. Od žen se očekávalo, že budou plnit nové role profesní a politické, ale zároveň zvládnou i tradiční pečovatelskou úlohu v rodině. Situaci seriálové Kateřiny nakonec vyřešilo mimořádné přidělení bytu po zemřelém nájemníkovi, systémové řešení pak našel předseda Bavor v nové výstavbě bytů. Ironická poznámka podnikového ředitele Kocmana odkazuje také na podvojný charakter národních výborů, které byly zároveň orgánem samosprávy i státní správy (tzv. lidosprávy). Tento rys místní správy má ovšem kořeny už v 19. století a přetrvává dodnes. Řešení bytové otázky většinou patřilo do kompetence místních nebo městských národních výborů, neboť většina činžovních domů a v některých případech i rodinných byla vyvlastněna a předána právě do jejich správy. Ukázka zároveň reprodukuje dobový genderový stereotyp o ženě jako objektu něčí péče (státu, laskavého úředníka). Analytické otázky vztahující se k ukázce můžeme zaměřit jednak na problematiku genderu, ale také na možnosti a omezení místní správy představované národními výbory.

Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)

 

Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace.