Legitimita politického násilí a případ bratří Mašínů

Příběh bratří Mašínů a jejich boje proti komunistickému režimu na počátku padesátých let 20. století je součástí českého vztahování k minulosti už více než čtyřicet let. Opakovaně se vrací a vynořuje na povrch a klade nám otázky po legitimitě jejich činů a tedy i legitimitě tehdejšího režimu. Doplňující informace k využití námětů naleznete v záznamu webináře na téma Případ Mašínové v kontextu výuky o 50. letech.

 


Pluralita postojů vůči režimu v 50. letech 20. století

Žáci nedostatečně vnímají dobový kontext. Je to přirozené, protože automaticky posuzují předkládané příběhy skrze vlastní, dosti omezenou životní zkušenost. V každém příběhu se snaží rozklíčovat vztahy mezi jeho aktéry, vysvětlit jejich motivy, hodnoty, důvody jednání. Ovšem většinou na tyto aktéry, ať už jsou to hrdinové z fiktivního světa literatury nebo reální lidé žijící v minulosti, uplatňují své vlastní, ryze současné pohledy a aktuální kulturní vzorce. Jednou z hlavních podmínek efektivní výuky o minulosti je proto přiblížení dobového kontextu, především jeho specifik ve srovnání s dneškem. Musíme si přitom uvědomit, že naši žáci nemají dostatek expertních vědomostí, kterými disponujeme my, a zdánlivé samozřejmosti (které jsou nám ovšem samozřejmé až dnes) jsou pro ně těžko pochopitelné.


Legitimita politického násilí

Otázka oprávněnosti užití násilí je nejen teoretickým cvičením v etice či historii, ale je také aktuálním problémem, který zasahuje i naši každodennost. Kdo je v dnešním světě bojovník za svobodu a kdo je terorista? Kdo má právo vzít do ruky zbraň a bojovat proti řádně ustavené vládě? Která vláda je natolik špatná, že je možné proti ní povstat se zbraní v ruce? Právě hledání historických konsekvencí těchto etických otázek je náplní předkládané lekce. Případ bratří Mašínů je zde srovnán s kauzou zabití generála Luži českými četníky v roce 1944. Doporučujeme před případem Mašínů zařadit lekci Pluralita postojů vůči režimu v 50. letech 20. století.


Vzpomínání na Mašíny

Dějepisná výuka dnes směřuje především ke kultivaci historické kultury. Cílem dějepisu už zdaleka není jen osvojování si jednotného příběhu o minulosti, tedy základních reálií, událostí, jmen a  dat. Součástí současného dějepisného vzdělávání by měla být všestranná kultivace historického vědomí, včetně reflexe vzpomínkové kultury. Bratři Mašínové představují v tomto ohledu mimořádné téma. Jejich příběh se jinak vyprávěl v sedmdesátých letech 20. století, jinak v devadesátých letech 20. století a jinak se vypráví dnes. Cílem této lekce není primárně osvojení si mašínovského příběhu, ale reflexe způsobů, kterými byl a je ve veřejném prostoru představován. Výhodou (nikoli podmínkou) je zařazení lekce za téma Legitimita politického násilí, které se příběhu Mašínů také věnuje.