Kulturní dům

  1. O jakých architektonických trendech konce 80. let vypovídá stavba z ukázky? Znáte nějaké podobné z vašeho okolí?
  2. Co si myslí starší muž o programové náplni kulturního domu? O jakých proměnách životního stylu na venkově to svědčí?

Kulturních domů, podobných tomu z ukázky, bylo na českých vesnicích postaveno na sklonku 80. let mnoho (není možné nevzpomenout si na slavný projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, v němž prohlásil, že „stavět kulturní domy je správné“). Když odhlédneme od estetické kvality podobných objektů, sama výstavba vypovídá o době svého vzniku. Starší muž na lavičce si stěžuje, že kulturní dům nebývá plný (jak velká by ale musela být obec, pro kterou by byl takový objekt adekvátní?). Starší typy venkovských zábav (dechovka spojená spíš s hostinskými sály) se vytrácí, nastupuje popkultura s kořeny v západních zemích, která fascinuje mladou generaci. Nabízí se myšlenka, jestli stavbou monstrózních „kulturáků“ režim nezakrýval vlastní vyprázdněnost, když se komunistické ideály kolektivity, lidových slavností a schůzi neprosadily a lidé se spíše stahovali do soukromí.

Skřivánčí ticho (1989, r. Antonín Máša)

Ústřední postavou filmu režiséra Antonína Máši je asi čtyřicetiletý hudební skladatel a intelektuál, který do současné společnosti příliš nezapadá. Proto se rozhodne vrátit se na rodný venkov, kde hodlá najít „skřivánčí ticho“. Avšak vesnička, ve které chce umělec najít klid a novou sílu, už zdaleka nemá svůj někdejší charakter a tvář.