Ideologický obraz pracovního soutěžení
Plánování se stalo součástí české a slovenské ekonomiky už za války a tyto prvky hrály důležitou roli i v poválečné rekonstrukci. Význam plánování ještě zesílil po roce 1948, kdy z ideologických důvodů byl zcela zavržen tržní model ekonomiky. Ovšem přestože na první pohled sugeruje plánování značnou racionalitu a racionalizaci ekonomických procesů, ve skutečnosti bylo mechanické přejímání sovětských zkušeností důvodem k mnoha zmatkům a improvizacím. Na podnikové úrovni se tento fenomén projevil v tzv. hnutí protiplánů, což byly alternativní plány přijímané pracovními kolektivy vedle řádných plánů schválených příslušnými orgány. Toto hnutí mělo podle představ jeho zakladatelů stimulovat socialistické soutěžení, ve skutečnosti ovšem vneslo do výroby chaos. V ukázce je přijetí protiplánu prezentováno na všech úrovních (dělníků, inženýrů i dětí) jako výraz ideologické uvědomělosti. Dělník, který se k závazku nechce připojit je společensky ostrakizován, ve skutečnosti nahlíželi dělníci na toto hnutí spíše skepticky. Pětistovka (1949, r. Martin Frič) Délka klipu: 3:53 min. |
