Ideologický obraz práce
|
1. Jakým způsobem je představena práce? Je nějak definován její smysl a význam? 2. Našli byste v našich dějinách nějaké podobné příklady zobrazování práce? 3. Jak na vás ukázka působí? Souhlasíte s jejím obsahem? Jak ji podle vás mohli vnímat diváci v roce 1945? A jak by ji podle vás vnímali, kdyby byla vysílána na začátku války? 4. Pokuste se vymyslet alternativní komentář k tomuto klipu z pohledu novináře na počátku padesátých let a novináře současného. V pozdní protektorátní propagandě už není kladen důraz na velké společenské změny, ale spíše na „klid na práci“, zdůrazňuje se kontrast mezi relativně mírovým životem v protektorátu a válečnými útrapami mimo něj. Práce byla v nacistické ideologii zásadní hodnotou, skrze kterou se jednak člověk „očišťoval“ od liberálního „jedu“ individuality a jednak budoval nový, lepší svět. V sociální praxi však tato představa sloužila především jako legitimizace represivních opatření namířených proti individualitě pracovníka. Pracující se stával odlidštěným kolečkem ve velkém kolektivním soukolí, které se má soustředit na jednoduchý a omezený okruh každodenních povinností. Právě v této orientaci na výkon, budování a pracovní nasazení se skrývá analytický potenciál ukázky. Zneklidňujícím způsobem totiž odkazuje k naší současné sociální praxi. I když jsou ideová východiska této praxe odlišná (práce jako prostředek maximalizace osobních zisků a požitků), důsledky jsou velice podobné. Taxativní výčet úspěchů lidské práce (silnice, přehrady, mosty) však není v této ukázce ideologicky ukotven. Nakonec tím jediným zdůvodněním práce je banální konstatování, „aby se i ti nejprostší měli lépe“. Ukázka tak bezděky vyjadřuje limity ideologické nabídky nacismu pro český národ, ale zároveň znepokojujícím způsobem ukazuje na paralely se současným stylem života kombinujícím konzum a vysoké pracovní nasazení. Kolesa dějin (1945, r. Miloš Cettl) Délka klipu: 1:21 min. |
