Historická dílna: dějiny a ironie

Eliška Borovková

První setkání s učiteli v novém roce proběhlo v polovině ledna v rámci další historické dílny, tentokráte na téma Dějiny a ironie. Historické dílny jsou osvědčenou platformou pro dialog a setkávání učitelů, studentů a odborné veřejnosti se zájmem o výuku minulosti, které připravují lektoři Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci se studenty historie na FF UK v Praze. 

Historická dílna: Dějiny a ironie si dala za cíl prozkoumat některé z dílčích otázek: Jaký je vztah ironie k minulosti, k dějinám, k dějepisu? Potvrzuje ironie autoritu, nebo ji naopak oslabuje? Působí ironie identitotvorně?

Ironie je, jako komunikační mechanismus, běžnou součástí našich každodenních rozhovorů, proto byla úvodní část dílny věnována krátkému brainstormingu, během něhož se účastníci podělili o své vnímání ironie a jejího vztahu k dějinám.

Lektoři připravili několik populárních mediálních reprezentací, které pracují s dějinami a ironií - Opráski sčeskí historje, Divadlo Járy Cimrmana, Simpsonovi (https://simpsonsforssteachers.wikispaces.com/) a internetové memy (https://www.fractuslearning.com/2016/01/07/memes-connect-with-class/). V první části se účastníci seznámili s obecnými texty k teorii ironie a podle rozdělení do menších skupin i s teoretickými texty k jednotlivým typům reprezentací. S jejich pomocí účastníci prozkoumali mechanismy ironie, jež jednotlivé prameny v komunikaci s publikem využívají. Na závěr první aktivity si účastníci vyzkoušeli praktické využití mechanismů ironie při vytváření vlastních memů.

V odpolední části programu došlo na praktické využití ironie ve výuce. Účastníci měli za úkol nastínit na základě vlastních zkušeností a nových poznatků získaných během první aktivity práci s ironií ve výuce. Vybírat bylo možné ze čtyř témat: ženy v dějinách, Jan Hus, zakládající mýty, kolonialismus. Závěrečná diskuze poté navázala na počáteční brainstorming a zaměřila se na různé metody práce s ironii ve školním prostředí.

Účastníci se během dílny pokusili promýšlet a rozvíjet použití ironie ve výuce dějepisu, a to nejen pro odlehčení vážného tématu, ale také jako námětu na celou hodinu, či jako výchozí bod tematického celku, nebo průřezové téma mediální výchovy.  Dílna opět naplnila svůj cíl a stala se prostorem pro diskuzi a výměnu zkušeností.