Étos prodavače

  1. Jaký typ problému tato ukázka zobrazuje?
  2. Pokuste se zamyslet nad důvody prodavaččina chování. Myslíte, že bylo běžné?
  3. Čím je muž, kterému prodavačka nevyhoví? Popište pozice, které vůči sobě muž a prodavačka zaujímají. Kdo tedy může za to, že není dostatek mléka?

Ukázka ze seriálu Muž na radnici velice názorně ilustruje sociální praxi v obchodech v 70. a 80. letech. Nevstřícnost prodavačů a prodavaček je zde snad až příliš exponována, aby tento typ problému vynikl. Kulturní antropolog Ladislav Holý ve své studii píše: „Normy vzájemné pomoci a slušnosti nebyly uplatňovány ve veřejné sféře ani v případě, že péče o druhé byla podstatou zaměstnání dané osoby. České návštěvníky na Západě obvykle upoutala vzájemná slušnost, návštěvníky Československa naopak překvapoval nedostatek péče a slušnosti při jakémkoli neosobním styku. Úsměvy byly jen pro komunikaci s přáteli; prodavači, číšníci, poštovní nebo bankovní úředníci, obsluha benzinových čerpadel i všichni ostatní obsluhovali své zákazníky s ledovými výrazy ve tvářích. Slovní projev byl omezen na minimum a odpovědi na otázky byly rychlé a úsečné.“ (L. Holý: Malý český člověk a skvělý český národ)

Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)

 

Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace.