Ekonomie a ekologie

  1. Jakou strukturu má spotřeba dle Šilhána?
  2. Jaká vidí Věněk Šilhán rizika spotřeby?
  3. Jak se stavěla veřejnost ke spotřebě?
  4. V závěru Jiří Kantůrek konstatuje, že se dostali od otázek ekonomie a ekologie „k otázkám jiného charakteru“. Myslíte si to také?

Rozhovor Jiřího Kantůrka s Věňkem Šilhánem o vztahu těchto dvou fenoménů. Věněk Šilhán prezentuje teze, které se začaly naplňovat až na přelomu 20. a 21. století. Nevhodná struktura československé ekonomiky byla věcí politického rozhodnutí z počátku 50. let, kdy byla ČSR pasována do role „kovárny východního bloku“. Důraz na těžký průmysl vyčerpával zdroje, které pak chyběly na rozvoj perspektivních oborů. Tato nerovnováha byla navíc umocněna špatným systémem řízení spočívajícím na byrokraticko-příkazním systému a existence plánu, který byl pro všechny podniky závazný. Ekonomický růst byl provázen mimořádným zatížením životního prostředí. Věněk Šilhán, čelný představitel pražského jara, ekonom, který za normalizace pracoval pouze v manuálních profesích, se v rozhovoru s Jiřím Kantůrkem vyjadřuje právě ke strukturální nerovnováze čs. hospodářství a k ekologickým rizikům, která s sebou byrokratické řízení nese. O ekologických problémech uvažuje právě v ekonomických souvislostech, zamýšlí se i nad strukturou spotřeby a problémem konzumu. Všechny tyto otázky dalece předběhly dobu. Na konci 80. let, ale ani v první polovině let 90. nebyla politická vůle k reflexi těchto problémů. Převážná většina veřejnosti toužila už od poloviny 60. let v souvislosti s civilizačním obratem ke konzumerismu, který v té době dorazil i do východního bloku, uspokojovat své individuální potřeby, nedostatečná produkce spotřebního zboží jí v tom však latentně bránila. Během socialismu tedy k naplnění první vlny konzumu, spočívající v kvantitě, nikdy nedošlo. Diskuze o prohlubování kvality spotřeby tedy veřejnost v situaci, kdy nebyly zabezpečeny základní potřeby, míjely. Nacházela se v podobné situaci jako hladový bezdomovec, kterému by racionálně uvažující dietologové doporučovali příliš nejíst.

Šilhán upozorňuje, že růst hospodářského výkonu se nemusí nutně zobrazit ve výši spotřeby. V případě, že ekonomika má špatně nastavenou strukturu, výroba je neefektivní a neracionální. Obával se, že konzum se rozvíjí kvantitativně, nikoli kvalitativně. Nestavěl se proti konzumu, jako takovému, ale usiloval o jeho kultivaci. Tím rozuměl především spotřebu respektující životní prostředí a spotřebu založenou na zodpovědnosti a vlastně důsledné znalosti ekonomických hledisek. Tím vlastně předznamenal soudobé vnímání konzumu akcentující osobní volbu a zodpovědnost za stav světa.

Originální videojournal (1987–1989, nezávislá publicistika)

Od roku 1987 vzniklo v prostředí disentu kolem manželů Havlových sedm dílů nezávislého publicistického pořadu Originální videojournal, který měl přinést alternativní pohled na politická témata v oficiálních médiích opomíjená nebo dezinterpretovaná. Jde o jedinečný obrazový materiál z protirežimních demonstrací či bytových seminářů, Originální videojournal však aspiroval na to být regulérním zpravodajstvím. Důležitým tématem byla například ekologie. Jeho podobu neovlivňovalo jen natáčení v utajení, ale také nedostatečné technické vybavení. Výroba pořadu, šířeného jako samizdat, byla podporována ze zahraničních center emigrace. V roce 2011 uvedla Česká televize projekt, ve kterém každý díl doplňuje komentář tvůrců.