Dobová omezení

  1. Pojmenujte alespoň tři skutečnosti zobrazené v ukázce, podle kterých je možné film datovat do počátku 70. let 20. století.
  2. Vysvětlete pojem „emancipovaná“ žena. Zjistěte, například v rozhovoru s pamětníky, jaké bylo postavení mladé svobodné ženy v socialistické společnosti. Co od ní společnost očekávala? Jaké chování bylo naopak nepřípustné?
  3. Porovnejte dobová společenská očekávání a rozhovor domovnice s hlavní hrdinkou v ukázce. Co se chtěla domovnice dozvědět a proč? Jak na její otázky reagovala hlavní hrdinka? Jak se asi cítila?
  4. Co bylo předmětem rozhovoru hlavní hrdinky a úřednice? Zkuste vysvětlit, proč mohlo být hrdinčino chování vnímáno jako problematické. Své návrhy zdůvodněte a porovnejte s výkladem pamětníků.

Milostný příběh televizního reportéra a inženýrky chemie s názvem Jakou barvu má láska zasadil režisér Zdeněk Brynych do dobových reálií počátku 70. let 20. století. Film na jedné straně vykresluje ideální představu, jak by se k sobě měli moderní lidé v socialistické společnosti chovat. Na straně druhé poukazuje na „přežitky“ z dob minulých, které jim v příkladných životech brání. Žena, která přes týden pracuje v chemičce, dojíždí na víkendy za svým vyvoleným. Stará se o společnou domácnost, ale jak ji upozorňuje domovnice, dokud není za muže provdána a v bytě přihlášena, dopouští se tak vlastně přestupku. Pokus o nápravu situace na úřadě, kde vychází „neuspořádané“ poměry najevo, ilustruje nejen, do jaké míry byla v socialistickém Československu omezována svoboda pobytu, ale také, nakolik byl společenský status žen stále ještě odvozován od jejich zákonných svazků s muži.

Jakou barvu má láska (1973, r. Zbyněk Brynych)

Milostný příběh režiséra Zbyňka Brynycha vypráví o mladé inženýrce vývojového oddělení chemického závodu a televizním reportérovi. Ukazuje, že i když má člověk zodpovědný přístup k práci a smysl pro povinnost, je lehké nechat si poplést hlavu láskou. V hlavních rolích Jaroslava Obermaierová a Václav Postránecký. Normalizační romantická lovestory ukazuje vzorové socialistické kariéry – v tomto případě chemické inženýrky a televizního reportéra.