Dělnice

  1. Jak podle filmu vypadala práce v pozdním socialismu? Jak vypadá „průměrný zaměstnanec“ dnes a co tyto změny způsobilo?
  2. Zkuste vymyslet různé scénáře, jak bude vypadat život hrdinky za dvacet let.

Tématem debutového filmu Fera Feniče je vstup mladé hrdinky do života. V ukázce vidíme její nástup do práce. Socialistická ekonomika byla založena na průmyslu, ve srovnání s dneškem bylo Československo opravdu „státem dělníků“. Na gymnáziích a vysokých školách studovala jen malá část populačního ročníku, většina lidí končila vzdělání s výučním listem a ihned nastupovala do práce. Velká část zaměstnanců vydržela ve stejném podniku a často i na stejné pozici celý život. I v dělnických profesích existovala poměrně striktní genderová dělba práce - jednotvárnou práci u výrobních pásů vykonávaly většinou ženy. Vznikaly tak pracovní kolektivy se specifickou skupinovou dynamikou, kdy se napříč dílnou předávaly zkušenosti nejen pracovní. Mladá dělnice vypadá frustrovaná svojí prací už první den. Zatímco pro její starší kolegyni, která nastupovala do továrny po druhé světové válce, mohl status dělnice znamenat sociální vzestup a přinášet pocit hrdosti, další generaci už život strávený v jednom podniku nelákal. Kariérní možnosti, možnost studia nebo cestování byly omezené. Většina mladých lidí hledala již záhy životní naplnění v založení rodiny. Generace, která v polovině osmdesátých let stála na počátku své životní dráhy, tak mohla být díky své touze po jiném životním stylu motorem politických změn v roce 1989. Džusový román, který perspektivu mladých lidí zobrazoval sice s humorem, avšak kriticky, byl uveden do kin až několik let po natočení, na sklonku osmdesátých let.

Džusový román (1984, r. Fero Fenič)

Autorský debut Fera Feniče vypráví příběh dvou venkovských dívek, které jsou nespokojené se stereotypním životem na vesnici. Východisko vidí v útěku do města a navázání nějakého citového vztahu. Zatímco průbojnější Jitka dosáhne svého cíle a vdá se, Alena řeší krátkou známost potratem. Film byl zakázán, údajně proto, že pomlouvá život na vesnici, a Fenič si na další práci počkal několik let. Dodnes představuje radikálně kritický obraz normalizace jako šedivého bezdějinného období zbaveného všech tužeb.