D - Kultura

Kulturu vnímáme jako rozsáhlý soubor jevů, který zahrnuje oblast vědění, víry, jazyka, hodnot, práva, umění, zvyků, výchovy i jednání. Předpokládáme, že lidem se díky sdílené kultuře jeví svět, který obývají, jako srozumitelný, orientují se v něm. Takové vymezení nelze v rámci školního dějepisu samozřejmě spojit s vyčerpávajícím výkladem, s uceleným popisem historické proměnlivosti kultur. Prostor pro reflexi doby tzv. normalizace je navíc v rámci výuky omezen, a ačkoliv má téma silné mezipředmětové přesahy a umožňuje spolupráci s literární, mediální, výtvarnou, hudební či občanskou výchovou, musí se k němu přistupovat výběrově. Proto téma kultury otevíráme problémově, chceme žáky přimět klást (si) otázky, na něž lze navázat výkladem širších souvislostí. V návaznosti na tradičnější, užší pojetí kultury nabízíme ukázky z dobové, ideologicky zabarvené produkce, které ilustrují normativní představy o angažovaném socialistickém umění. Dotýkáme se též forem státního dohledu nad uměleckou tvorbou, zároveň však nabízíme i obraz alternativní kultury.

V souvislosti s reflexí sociální a politické role umělců a umění v rámci období tzv. normalizace se dostáváme také na pole populární kultury (pop-music, estrády, televizní seriály), která tradiční hodnotící pojetí překračuje. Z této oblasti vybíráme ukázky, které odrážejí dobový většinový vkus a naznačují možnosti politického zneužití symbolického kapitálu umělce. Především však umožňují žákům, aby produkty populární kultury vnímali jako součást širšího kulturního rámce, který se podílel na zprostředkování společensky sdílených hodnot a vzorů jednání. Dodnes oblíbené produkty populární kultury představují jedno z živých dědictví tzv. normalizace, a tak se přímo nabízí otázka, nakolik ovlivňují naše dnešní vzpomínání na období let 1969–1989.