Architektura budoucnosti: fantazie
Nerealizované, utopické a fantastické vize budoucnosti.
Z dopisu akademika V. A. Obručeva sovětskému časopisu Znanije-sila, 1954. Přetištěno též jako úvodní slovo k vědecko-fantastickému románu Vladimíra Babuly Signály z vesmíru, 1955:
Je třeba:
Prodloužit lidský život průměrně na 150 až 200 let.
Dát do služeb člověka všechny přírodní síly, energii slunce, větru, podzemní teplo, použít atomové energie.
Předpovídat a úspěšně zneškodňovat přírodní pohromy.
Vyrábět v továrnách všechny látky známé na zemi, a to i ty nejsložitější: bílkoviny, jakož i takové, které se v přírodě nevyskytují.
Vypěstovat nové druhy zvířat a rostlin.
Zmenšit plochy neúrodných krajů, přizpůsobit k životu a obdělat bažiny, hory, pouště, tajgy, tundry a snad i jednou mořské dno.
Naučit se řídit počasí, regulovat vítr a teplotu, jako dnes regulujeme řeky, přemisťovat oblaka a podle potřeby rozdělovat déšť i jasné počasí.
Myslíte, že je to těžké? Jistě, je to neobyčejně těžké, ale je to nezbytné. Sovětští lidé chtějí dlouho žít, chtějí žít v hojnosti a bezpečí, chtějí být neomezenými pány své země, nezávislí na rozmarech přírody. To znamená, že to vše musí být a také bude vykonáno.
Jan Weiss: Země vnuků, 1957:
Vidíš, takhle asi bude vypadat svět pro tvé potomstvo, člověče. Bude krásný, to mi věř! A když ne právě takhle, bude jinak krásný!
Arnošt Kolman: Výhledy do budoucna, 1962:
V roce 2061 kdosi bude sedět v pokoji, vybraně, ale prostě zařízeném, zářícím kouzelnými barvami poloprůhledných polymerních látek, v jednom z domů zahradního města. Právě se vrátil tryskovým vozem nebo vrtulníkem – samozřejmě obecním – z pracoviště, kde dvě hodiny v pětidenním týdnu má možnost uplatňovat své síly – potřebu každého zdravého člověka. Na stole stojí pokrmy (nepoznali byste je), které si vybral (slovo „koupil“ se dávno stalo archaismem). Mnohé, co se nám zdá prázdným výmyslem, je pro něho natolik samozřejmé, že to ani nepozoruje.
(Texty převzaty z publikace: ADAMOVIČ, Ivan, ed. a POSPISZYL, Tomáš, ed. Planeta Eden: svět zítřka v socialistickém Československu 1948-1978. Řevnice: Arbor vitae, 2010.)
