3 - Veřejné prostory

Prostřednictvím vhodných pramenů ilustrujeme na několika příkladech pojetí veřejného prostoru v době „normalizace“. V několika sociálních prostředích, jež považujeme za historicky reprezentativní, se pokoušíme ilustrovat dobově rozšířené společenské normy a kulturní vzory jednání. Žáci se seznamují s odlišným pojetím veřejné autority, která v daleko větší míře než dnes redukuje občana do pozice nesvéprávného objektu péče (školník nutí rodiče, aby se zuli ve škole; lékař vnímá pacienta jen jako neosobní objekt léčení). Registrují odlišné způsoby komunikace na úřadech či v obchodech. Referenčním rámcem je opět jejich aktuální sociální zkušenost či současnost obecně. Žáci si všímají shod, ale reflektují i rozdíly, kladou si otázku, nakolik se naše přítomnost od ilustrujících příkladů liší a nakolik se překrývá.

Literatura k tématu: 
MAUROVÁ, Miroslava, ed. et al. Dějiny školství v Československu 1945-1975: skriptum pro posl. pedagog. fakulty Univ.Karlovy. Díl 2. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1982. 178 s.
CYSAŘOVÁ, Jarmila: Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce: 1985-1990. - Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1999. - 65 s. (Materiály, studie, dokumenty; Č. 14/1999).