2 - Uzavřené prostory

Jako uzavřený prostor můžeme označit téměř cokoli: jakoukoliv místnost nebo sociální prostor, který je jasně ohraničen. V našem případě jde o charakteristiku prostorů, které jsou vždy pojímány jako neprostupné: vybrali jsme vězení a hranici. Ovšem i tuto neprostupnost můžeme nějak měřit a relativizovat. Jde nám o to ukázat žákům, jak režim v sedmdesátých a osmdesátých letech tyto prostory pojímal, jaká pravidla v nich nastavoval. Referenčním rámcem je v tomto případě současnost. Dobová témata aktualizujeme ve vztahu k současnému konsenzu o prostupné a otevřené společnosti. Analýza se může zaměřit na odlišnosti režimů ve věznicích a na hranicích. I dnes jsou pochopitelně tyto prostory chráněné, ale žáci by si měli uvědomit, že způsoby jejich užívání jsou odlišné. Ukázky orientují žáky k tomu, aby si uvědomili tlak, kterému byli lidé v těchto prostorech v minulosti vystaveni.

Literatura k tématu: 
PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek; Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu; č. 13. ISBN 80-86621-18-9.
CHRASTIL, Sylvestr: Normalizace Československé armády na počátku 70. let. - Brno: Vojenská akademie, 2002. 201 s. Kábele, Stanislav. Orosené vzpomínky, aneb, Pohraničníci vzpomínají na službu k ochraně státních hranic Československa. [Divišov]: Orego, 2011. 95 s. ISBN 978-80-87528-02-0.